Posilování aury člověka - Vliv ionizace a energetického pole kondenzátorů

Posilování aury - Vliv ionizace a energetického pole kondenzátorů

Zabývám se již delší dobu výrobou přístrojů, které obohacují vzduch o negativně nabité ionty, za tu dobu jsem posbíral už řadu zajímavých zkušeností. V předchozím článku jsem vám přiblížil vliv negativně nabitých iontů ve vzduchu na člověka a popsal jak si můžete sami postavit jednoduchý ionizátor vzduchu viz. externí zdroje odkaz č.1.

V tomto článku bych vám chtěl přiblížit vliv ionizátoru na auru člověka. Klíčovou vlastností ionizátoru, jehož výrobou se zabývám, je soustava nabitých kondenzátorů. Nabité kondenzátory kolem sebe udržují silnou auru, je to dáno jejich konstrukcí a obrovskou plochou kde se náboj může jímat, o tom bude ještě zmínka dále. Ionizátor, který si běžně koupíte v obchodě, používá ke zvýšení napětí jedinou součástku, je to transformátor, soudruzi v Číně pak nemusí pracně osazovat desítky součástek a výrobní náklady klesají.

To, že si člověk nese náboj, sami snadno zjistíte, nositelé delších vlasů jistě vědí, o čem je řeč. Pokud vám ionizátor dobře funguje a nabíjí vzduch, pak se vám může stát, že po nějakém čase, stráveném v tomto prostředí, se rázem vybijete dotykem s uzemněným předmětem, nebo třeba s nic netušícím, zrovna příchozím kolegou na jiné energetické hladině. Náboj v člověku je vstřebáván na buněčných membránách, kapacitu náboje, který pojmete je možné pobytem v ionizovaném prostředí zvyšovat.

Aura

Aura je energetické pole okolo živých organismů, všechny rostliny a zvířata mají svojí auru. Auru může mít i neživá hmota, pokud chceme docílit, aby aura hmoty byla v „měřitelné“ oblasti, je pak nutné, aby hmota nesla nějaký náboj, nebo byla v interakci s jinou silnější aurou.

Tyto parametry k vytvoření vlastní aury v relativně malém objemu neživé hmoty mají elektronické součástky nazývané kondenzátory. Jsou to vlastně dvě vodivé desky s opačným nábojem mezi nimiž je izolant, náboj se tady udržuje aniž by součástkami protékal el. proud a uchovávají si ho nějakou dobu i po odpojení od napájení. V jiných případech je ke generování náboje nutné vyvolat pohyb částic.

V přírodě je dobrým příkladem poměrně velká aura kolem vodních toků, dalo by se to vysvětlit tak, že voda se svým vnitřním třením neustále nabíjí. Těchto energetických vlastností vodních toků využívali lidé k dobíjení své aury už od nepaměti. Že má potok skutečně energii, si můžete ověřit třeba tím, že vložíte do jeho aury orgonit. Podobně to funguje i u vedení vysokého napětí, kde hraje svou roli procházející proud a napětí. Minerály vyzařují také auru, čištění minerálů se obvykle provádí v tekoucí vodě, zatímco při nabíjení přijímají minerály energii ze slunečního nebo i měsíčního světla.

Aura člověka je ovšem poněkud složitější a pestřejší, vy sami si můžete ovlivňovat vlastnosti aury třeba tím, jak se momentálně cítíte, co jste měli k jídlu, jaký je stav vašeho fyzického těla, rychlostí dýchání, nebo i jen tím na co právě myslíte. Tohle všechno kolem sebe vyzařujete do prostoru. Aura člověka se dá dnes i měřit. O auře člověka se více dozvíte viz. externí zdroje odkaz č.2.

Princip aury zůstává dosud nevyjasněn. Nepodařilo se uspokojivě zjistit, v čem tento jev spočívá. Osobně si myslím, že v tom hraje roli i šišinka mozková, o které by se dal také napsat rozsáhlý článek. Jak by se asi změnil svět, kdyby se lidem jakoby otevřel nový smysl a najednou každý mohl vidět auru?!

Identifikace energetických složek aury

Existují mezi lidmi citliví jedinci, kteří jsou schopni auru člověka přímo vidět, já k nim ale nepatřím. Pro orientační identifikaci energetických složek aury se už po celá staletí používá např. „tvarovaný drát“ neboli virgule. Správné zacházení s virgulí chce samozřejmě určité zkušenosti, proto si dovolím, se souhlasem autora, vycházet z mnoholetých zkušeností p. Miroslava Provoda viz. externí zdroje odkaz č.3.

V průběhu několikaletého experimentování s aurou byly p. Provodem zaznamenány ještě další dvě energetické složky, které jsou průvodním jevem náboje statické elektřiny veškeré hmoty. Energetické zóny kopírují tvar aury v určitých rozestupech jako slupky. Prostupují kovy, zeminou i budovami a jejich dosah nelze zjistit. V grafech níže jsou nazvány "Zóny a Interzóny".

Interzóny jsou ve většině případů čtyři, nacházejí se mezi energetickými zónami a jsou přilehlé k energetické zóně, která směřuje k auře zdroje energie. Je jich velké množství a vytvářejí hustý trojrozměrný rastr.

Grafy aury, zón a interzón

Grafy uvedené níže jsou odvozeny z experimentů p. Provoda, k zjišťování objemu aury a energetických složek kolem aury byla použita virgule. Pro zjednodušení výpočtů aury předmětů nepravidelných tvarů budeme uvažovat s tvarem koule. Aura je v grafech značena žlutě. Červeně značené jsou každé třetí zóny, mají asi 10x věští šířku a jsou energeticky mohutnější. V pravém dolním rohu je uváděno číslo grafu.

Graf č.1

 

Graf č.1

V horní polovině je zobrazen řez kondenzátorem s kapacitou 5000 mF a napětím 1V. Aura kondenzátoru je brána jako koule o poloměru 12cm.

V dolní polovině grafu je znázorněna interakce kondenzátoru z horní poloviny a horniny. Vidíme, že hodnota společné aury se 5x zvětšila. Hodnota aury samotné horniny byla před experimentem menší, než lze pomocí identifikace zaznamenat.

Hornina tedy ve své hmotě akumulovala energii z kondenzátoru. 

Graf č.2

 

Graf č.2

Důkaz, že zvýšením napětí na kondenzátoru lze zvětšit velikost aury. Hodnotu aury hornina vykazuje ihned po připojení kondenzátoru k napětí, po okamžitém odpojení a vyzkratování kondenzátoru je ale rychle ztrácí.

Aby si hornina uchovala akumulovanou energii po delší dobu, je nutné nechat nabitý kondenzátor na hornině nechat déle působit.

Kondenzátory lze zejména při vyšších napětích považovat za největší zdroje statické elektřiny!

Graf č.3

 

Graf č.3

Dalšími zdroji, kterými lze také zvyšovat energetickou hodnotu, jsou energetické složky kovů, minerálů, vodních toků, elektrických rozvodů atp. Na grafu je nejprve znázorněna permanentní hodnota náboje 17kg železa. Na železo položíme horninu o hmotnosti 8kg ,u které je poloměr aury neidentifikovatelný. Obě hmoty dají poloměr aury 60cm.

Po jedné hodině hmoty oddělíme a zjistíme, že železo má svou původní hodnotu poloměru aury. Kámen přitom vykazuje poloměr aury 23cm, získal od železa energii, kterou bude několik hodin ztrácet. Kámen tedy energii získal a železu přitom energie neubylo!

Graf č.5

Graf č.5

Vodní toky se jeví jako největší přírodní zdroje statické elektřiny. Na grafu je aura potoka s průtokem vody asi 10 litrů za minutu. V případě uvedeného malého potoka má jeho aura tvar rozšiřujícího se válce, který kopíruje jeho trasu.

Uvážíme-li, že když desetilitrový průtok vody vykazuje průměr válce jeho poloměru aury 670 cm, vymyká se již našim představám průměr válce energetického prostoru u veletoků, kde je průtok vody udáván ve statisících m3, nebo u mořských proudů, kde je průtok vody udáván v milionech m3 za sekundu. 

Graf č.6

 

Graf č.6

Na tomto grafu jsou znázorněny dva mohutné stromy a jejich energetické složky. Úkolem experimentu bylo prokázat vodivost zón pro statickou elektřinu. Přenos energie bude probíhat z bodu „A“ (třetí zóna stromu č.1) do bodu B (šestá zóna stromu č.2). Body byly vybrány náhodně.

Pokus bude mít následující průběh. Do bodu „A“ umístíme skupinu kondenzátorů o celkové kapacitě asi 1,5F. Do bodu „B“ posadíme na dřevěnou židli asistenta. U asistenta provedeme kontrolní měření jeho poloměru aury (hodnota 40cm). Skupinu kondenzátorů v bodě „B“ připojíme na napětí 12V. Opět provedeme u asistenta identifikaci jeho aury se zjištěním, že její poloměr se zvětšil na 110cm.

Z toho vyplívá, že vstupem menšího náboje do energetické složky většího náboje se jeho aura okamžitě zvětší.

Tyto a další grafy např. s velikostí aury kolem vedení vysokého napětí naleznete na internetových stránkách viz. externí zdroje odkaz č.3.

 

Závěr z výše uvedených grafů

Bylo zjištěno, že objem aury kondenzátorů lze manipulovat změnami napětí na elektrodách. Dále bylo prokázáno, že prostřednictvím kondenzátoru lze také manipulovat s velikostí aury lidského těla. Pokud se aura nabitého kondenzátoru protne s aurou člověka, tyto aury splynou, aura člověka se zvětší, to se projeví zvýšeným napětím na buněčných membránách člověka.

 

U hornin a některých jiných hmot nelze auru identifikovat. Neznamená to, že auru nemají, energetická hodnota jejich aury je jen menší než citlivost virgule. Jejich aura se projeví při umístění těchto materiálů do identifikovatelné aury jiných předmětů. Horniny tak získají auru např. Z vodního toku a po odstavení budou nabytou energii několik hodin pozvolna ztrácet.

V brzké době mám v plánu navštívit jedno centrum zabývající se měřením lidské aury. Plánuju v praxi ověřit možnosti stimulace lidské aury pomocí ionizátoru (soustavy nabitých kondenzátorů) a také orgonitu. Výsledky měření pak uvedu v dalším článku, nebo mě někdo z vás předběhne? .

Odkazy na externí zdroje:

1. Vlastnosti negativně nabitých iontů na živé organismy a návod jak si můžete sami postavit jednoduchý ionizátor tvořený soustavou kondenzátorů

http://orgo-net.blogspot.cz/2012/09/ionizator.html http://energieupramene.blogspot.cz/2012/08/ionizator-ii.html

2. Video popisující lidskou auru

http://www.youtube.com/watch?v=5UJKFHCeCtg&feature=player_embedded

3. Internetové stránky p. Miroslava Provoda, který se mimo jiné dlouhodobě zabývá statickou elektřinou resp. aurou a jejími vlastnostmi.

http://www.miroslavprovod.com/index-cz.html

4. Katalog s ionizátory, které vyrábím + podklady k sestavení vlastního ionizátoru.

Pokud soustavu kondenzátorů v ionizátoru správně uspořádáte, pak vám k jejich nabíjení pouze stačí střídavé napětí z kterékoli el. zásuvky, přitom zařízením proud nemusí protékat. Bližší popis je v článku v odkazu č.1 a nebo také tady:

http://ulozto.cz/xtS77LD/ionizatory-nabidkovy-katalog-12c-pdf