Využití
ionizace v chovech hospodářských zvířat – certifikovaná
metodika
Při psaní tohoto článku jsem čerpal z (http://ulozto.cz/xpLq7SSA/vyuziti-ionizace-vzduchu-v-chovech-hospodarsk
), nové poznatky se vám pokusím přiblížit v tomto článku.
Princip vzniku
iontů
Ionizace
molekuly plynu je dána rychlým sledem stádií, které následují
po dodání energie. Dodatečná energie musí překonat
elektrostatickou přitažlivost mezi jádrem a nejvzdálenějším
elektronem od jádra. Potřebná energie pro začátek ionizačního
procesu je pro každou molekulu plynu různá (na
výstupu z ionizátoru je krom množství vyzářených
negativních iontů také důležitá jejich výstupní energie). Pro
vaší představu jsou ionizační energie pro běžné plyny uvedeny
v tabulce č.1.
V případě instalace místního zdroje ionizace je vytvořena
rovnovážná iontová koncentrace.
Životnost negativně nabitých iontů v aktivním stavu je od
jedné tisíciny sekundy po několik minut (záleží
na okolí, které se časem působením pročistí).
Běžně
je koncentrace lehkých iontů udávána v koeficientu
bipolárnosti (ku), tj. poměr iontů n+ : n-. Ve volné
přírodě je obsaženo ve vzduchu asi 200 – 300 iontů/cm3 obou polarit. Vlivem
člověka se počet volných záporných iontů snižuje -v městském
prostředí je obvyklá koncentrace asi 50 iontů/cm3.
Používání syntetických materiálů, elektronických přístrojů
(obrazovky, klimatizace, laserové tiskárny atp.), výskyt smogu a
dalších vlivů způsobují nadbytek kladných iontů. Přesahuje-li
ku hodnotu 6, dochází k jejich vnikání plícemi
do krve, kde mohou vyvolat nepříznivé reakce.
Ionizátory použité
v chovech hospodářských zvířat v porovnání s mými
ionizátory
V publikaci
jsou popisovány ionizátory firmy Hivus typ AGRI. U těchto zařízení
je použito napnuté lano tvořené koaxiálním kabelem napojené na
vysokonapěťový zdroj. Na laně, které je ve výšce asi 3m nad
stáním zvířat, jsou umístěny hroty ve vzdálenosti 0,7 -1,1m od
sebe. Spojení hrotu s lanem je pomocí zasekávací objímky se
zástrčkou pro nasunutí emitoru.
Zdroj
VN dodává do lana napětí 7kV (nejslabší
ionizátory, které vyrábím, dodávají cca 20*620V=12,4kV a
vyzařují dvěma hroty) a proud 25A,
tj. spotřeba tohoto zařízení je do 5Wh/den (ionizátory
s kaskádním násobičem nespotřebovávají el. proud, viz.
schéma zapojení v předešlých článcích).
Dalším
podstatným rozdílem u mých ionizátorů je využívání energie
nasáté ze zemnícího vodiče. Energie z fázového vodiče
vstupuje pouze do prvního kondenzátoru, kde se na opačný pól a
pak dále do přístroje nasává díky střídavému napětí
energie ze země. Ostatní ionizátory pracují při zvyšování
napětí s transformátory (transformátorem musí protékat
proud a vzniká kolem něj škodlivé elektromagnetické pole).
Měření
elektrostatického napětí v prostoru chovu zvířat
V prostoru,
kde působí ionizace vzduchu je změněno vertikální uspořádání
elektrostatického napětí. Mění se směrem od emitoru VN
umístěného ve výšce 3,5m, kde je cca -7000 V/m, a téměř nad
úrovní podlahy je hodnota +220V/m. Ve výšce 1,5m nad podlahou je
přitom při ionizaci elektrostatické napětí rovno 0V/m.
V porovnání s běžnými podmínkami bez ionizace se
elektrostatické napětí do výšky 1,5m příliš nelišilo viz.
graf č.1
Biologické účinky ionizace vzduchu – důležité pro chovy zvířat
Biologický
vliv záporných iontů je nepopiratelný. Atmosféra s vysokou
iontovou koncentrací záporných iontů má zpomalující až
smrtící účinek na vitalitu a množení patogenních organismů.
Pro chov zvířat jsou nejdůležitější účinky ionizace tyto:
Vliv na dýchací
ústrojí – vzduch je dýchatelnější (nasávaný vzduch
proniká hlouběji do plic a zlepšuje se příjem kyslíku)
Vliv na krevní oběh
– zvyšuje se PH krve, roste podíl albuminu a klesá hladina
serotoninu. Výrazně klesá sedimentace, snižuje se počet
leukocytů v periferii krevního řečiště a klesá krevní
tlak
Vliv na žlázy
s vnitřní sekrecí – zvyšuje se produkce hormonů
štítné žlázy, glukokortikoidů a mineralokortikoidů. Urychluje
se dozrávání pohlavních buněk a stimuluje se pohlavní aktivita
samců. Dochází ke změnám v látkovém metabolismu při
distribuci sodíku a draslíku
Vliv na centrální
nervový systém – redukuje se množství serotoninu což u
zvířat působí uklidňujícím účinkem
Vliv na tělní
pokožky – příznivý vliv na krevní kožní cirkulaci čímž
se snižuje povrchová tělesná teplota zvířat. Kůže i celý
organismus je méně náchylný k sekundárním infekcím.
Ionizace ve stájích
také snižuje prašnost, prachové částice jsou nosnou
substancí pro nebezpečné mikroorganismy a mohou vyvolávat např.
alergické reakce. Inhalace je jedním z nejběžnějších
způsobů vniku alergenů do těla. Takový test prašnosti byl
proveden v objektu drůbežárny (Norsko), byly porovnané 7
denní časové úseky s ionizací a bez ní. Prach byl
zachytáván na speciálních filtrech a pak stanovováno jeho
množství gravimetricky. Celková prašnost v období
s ionizací byla o 12% nižší než v období bez
ionizace. Ve výkrmně králíků (Rumunsko) se vlivem ionizace
vzduchu zvýšila sedimentace prachu o 100%.
V tabulce
č.3 je uveden přehled biologických účinků na různé chovy
zvířat. Kromě toho se pozitivní vliv ionizace vzduchu dotýká i
zdravotního stavu zvířat, při ionizaci klesá spotřeba léků.
Vliv ionizace na kvalitu mléka – mikrobiologické ukazatele
Při
zvýšené teplotě prostředí 25°C se snížil počet
mikroorganismů (CPM) o 83,1% a poč. somatických buněk (PSB) o
10,6%. Obsah coli-bacter (CB) nebyl ovlivněn. V chem. Složení
mléka se zvýšil obsah tuku o 1,7%, laktózy o 2,1% a celkové
sušiny o 1,2%. Naopak se nepatrně snížil obsah bílkovin o 0,3%.
Při teplotě prostředí
32°C se snížil ukazatel CPM o 72%, PSB o 14% a obsah CB nebyl
ovlivněn. Snížil se vak obsah tuku o 11,1%, laktózy o 2,4% a
celkové sušiny o 4,3%. Naopak se nepatrně zvýšil obsah bílkovin
o 0,7%.
Vliv ionizace na
kvalitu masa
Nebyl
zaznamenán negativní vliv na technologické a senzorické
vlastnosti masa u kuřecích brojlerů. Pokud budou zvířata
v čistějším prostředí, sníží se výrazně spotřeba
léků a tím se zvedá také kvalita masa.
Dalším
vhodným využitím ionizace v chovech zvířat by bylo využití
ionizované vody pro napájení zvířat, toto využití však v této publikaci chybí. O ionizaci vody chystám napsat další článek.